Svůj název si mazanec nepřinesl od toho, že se po vrchu řádně maže rozšlehaným vejcem, aby měl krásnou zlatavě-hnědou lesklou barvu a vynikly na něm bílé mandličky, ale proto, že ho hospodyně braly v neděli s sebou do kostela na bohoslužbu, kde se mu dostalo svatého pomazání. Odsud tedy pomazanec, který pak zkráceně zlidověl jako mazanec. Tak se do něj pusťte, nechte ho tak akorát nakynout, láskyplně ho hněťte a řádně si ho pomažte, ať si na svátky pochutnáte. A jestli nemáte svůj rodinný recept, zkuste ho podle našeho. Nesmějí v něm chybět rozinky namočené v rumu, spousta mandlí a čerstvá kůra z chemicky neošetřeného citronu. Velikonoce bez mazance jsou totiž jako Vánoce bez dárků!
Pro recept pokračujte na další stranu: