Výhodné půjčky, přídavky na děti a další finanční příspěvky však ještě zvýraznily dlouhotrvající problém: peněz bylo tak mnoho a zboží v obchodech tak málo, že to odborníci považovali za ohrožení ekonomické rovnováhy. Podle některých údajů měli lidé v Československu v roce 1973 na vkladních knížkách astronomických 124 miliard korun.
Stát mimo jiné zavedl cenové zvýhodnění dětského oblečení a obuvi, ovšem mělo to háček – v obchodech toho mnoho nebylo. Obzvláště na venkově byl problém něco sehnat. „Když jsme pro Lenku potřebovali zimní bundu, nějaké sezonní oblečení, ale i školní potřeby, najezdili jsme hodně kilometrů a většinou skončili na Slovensku, kam jsme to měli blízko a kde byly obchody zásobované daleko lépe než u nás na Moravě,“ říká paní Eva.
Její dcera si to vybavuje velmi dobře. „Na své první džíny jsem si vystála frontu, když jsem chodila do šesté třídy,“ směje se.
Zvýhodnění dětských oděvů skončilo v roce 1979, kdy se ekonomická situace zhoršila tak, že stát na tyto dotace už neměl. Pro rodiče to bylo velmi nepříjemné překvapení, protože ceny tohoto zboží najednou vzrostly o 100 až o 150 procent a podle pamětníků byly některé části dětského oblečení i dražší než oblečení pro dospělé.
„Na konci 70. let už začaly socialistickému státu docházet finance. Strana proto podporu rodičům zredukovala a porodnost se opět začala snižovat. S nadsázkou se tedy dá tvrdit, že propopulační politika vedla k větší nerovnováze ve složení obyvatelstva,“ míní Gabriela Strašilová z Českého statistického úřadu.
Děti narozené v tomto období měly později mimo jiné také menší šanci než jiné generace, že se dostanou třeba na gymnázium nebo na vysokou školu.
pokračujte na další straně