Zima a Vánoce v 70 a 80 letech: Více času venku, hezčí pohádky a méně dárků

Na Vánoce muselo být vzorně uklizeno a napečeno. U nás doma byl jako zlatý hřeb úklidu veškerý nábytek nakonec přeleštěn jakousi smradlavou červenou leštěnkou. Její nezaměnitelný odér si vybavuji dodnes. Peklo se hodně druhů cukroví, které se schovalo až na Štědrý den, kdy jsme ho směli konečně ochutnat. Na Štědrý večer se obvykle podávala rybí polévka a řízek s bramborovým salátem. O Vánocích bylo možné sehnat exotické ovoce jako byly banány, pomeranče nebo mandarinky, ale jejich nákup byl omezen určitým množstvím, aby se dostalo na co nejvíce lidí. Stávala jsem tehdy na ně nekonečnou frontu, ve které jsem se trpělivě střídala s ostatními rodinnými příslušníky.

V televizi běžely hezké klasické pohádky, na které jsme se všichni doma těšili a společně se na ně dívali. Pohádek v té době bylo opravdu hodně, kromě těch filmových se vysílaly také televizní pohádky natočené ve studiu. K mým oblíbeným pohádkám patří například dnes už téměř zapomenutá Nezbedná pohádka, strašidelná Čarodějův učeň a také za mě jedna z nejkrásnějších československých pohádek Král Drozdí brada. Na novodobé pohádkové příběhy se nedívám. Několikrát jsem to zkusila, ale nelíbily se mi ani herecké výkony, ani mě nezaujal příběh, natož abych se u jejich sledování pobavila. Podle mě současné pohádky ani zdaleka nedosahují kvalit těch, které se točily dříve.

My, kteří jsme vyrostli za socialismu, obvykle rádi vzpomínáme na své dětství. Až v dospělosti, s odstupem mnoha let si ale člověk uvědomí, že spoustu věcí jako dítě tehdy vůbec nevnímal. Dneska si nedovedu představit, že by lidé museli žít celá desetiletí v takové nesvobodě. Přesto za sebe mohu říct, že rozhodně nemám z té doby nějaké „trauma“. Domnívám se, že jsme si zimní období v dětství pořádně užili. Nemyslím si ani, že dnešní děti jsou tak moc jiné, než jsme bývali tenkrát my. Mají jenom daleko více možností, a tak dělají i spoustu jiných věcí. V jádru jsou ale stejné. Stačí se kolem sebe podívat, když napadne sníh. Také si rády vezmou pekáč (boby), sáňky, lyže a hurá na kopec a my se k nim rádi přidáme. Alespoň tak to chodí u nás doma.

zdroj: medium.cz

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho na sociálních sítích.