Když byla na počátku textu zmínka o těžkých nákupech, je pravda, že se do domácností běžně kupovaly také minerálky (bývaly plněné do lahví 0,75 nebo litrových), lahvové pivo a limonády v lahvích (chuť měly neopakovatelnou a stávaly 0,70 Kčs). Přesto ještě asi nebyla kuchyně, kde by nestála na lince litrová lahev se sirupem - šťávou. Druhů bylo poměrně dost, když se smíchala s vodou, jako limonáda to sice nechutnalo, ale žízeň zahnala spolehlivě.
I když jsme byli odděleni od západního světa železnou oponou, osladit život bylo v Československu rozhodně čím. Výběr byl široký a kvalita cukrovinek vysoká. U čokolády jedna z nejvyšších. I proto si připisovala ceny na různých mezinárodních potravinářských přehlídkách. Různé typy čokolád přežily až do dnešních dnů – jako třeba Kofila (ta navíc se stále velmi podobným obalem), Studentská pečeť nebo Kočičí jazýčky.
Vedle lentilek, které se začaly prodávat v Československu už v 50. letech, bylo možné v regálech socialistických cukráren i obchodů najít též celou řadu různých bonbónů – většinou tvrdých k cucání. Balíček stával 2 Kčs, pokud se jednalo o kulaté v ruličce, tak korunu. Byl to nákup, který pomáhal utužovat nejedno dětské přátelství té doby.
pokračujte na další straně