Muži se o domácnost nestarali zkrátka proto, že měli svých povinností dost. To platilo zejména na venkově. „V literatuře jsem našla pouze jedinou zmínku o tom, že se muži podíleli na ‚ženské‘ práci, a tou bylo mísení těsta na chleba. Roztopit velkou chlebovou pec nebylo jednoduché, také dřeva u toho byla značná spotřeba, takže když už se pekl chleba, tak ve velkém. Zadělávalo se třeba z deseti kilogramů mouky, velká dřevěná díže při tom stála na zemi a muži kolem ní chodili do kola a kopistem těsto propracovávali,
„Právě proto, že nebyly ledničky a jakékoliv jídlo bylo vzácné a drahé, vařilo se pouze tolik, aby bylo dost k obědu nebo večeři a nic většinou nezbývalo. Za druhé, stravovací zvyklosti byly zcela jiné, nekonzumovaly se takové potraviny jako majonéza, šlehačkové moučníky, lahůdky, salámy, sýry a jogurty, tudíž lednička ani nebyla potřeba. Na venkově se potraviny ukládaly do chladného sklípku nebo špajzky, teplota do 10 °C byla dostačující,
Máslo se muselo nejprve přepustit a pak se uchovávalo stejně jako sádlo v chladu a temnu. Vajíčka se ukládala do zásoby do menších nádob naplněných obilím, dále se voskovala, potírala škrobem, nakládala do vápenného roztoku, později do takzvaného vodního skla a opět se ukládala v chladu. Mléko a sladká smetana se nechaly zkysnout, jejich trvanlivost pak byla značná.
„Málokterá hospodyňka by si dnes poradila s tím, aby podřízla, vykrvila, oškubala a vyvrhla drůbež, případně králíka. A také bychom se nejspíš zapotily při pečení chleba v chlebové peci. Není to vůbec jednoduché, ale když dříve přišla nevěsta do statku, byla to první zkouška, kterou musela projít. Každá pec peče trochu jinak, takže tchyně ihned vyzkoušela, jak šikovnou ženu si syn našel. O tom, jak důležitá to byla dovednost, svědčí fakt, že pečení chleba hospodyně nikomu jinému nesvěřila a za kvalitu chleba osobně ručila,“
zdroj: nachodsky.denik.cz