Na venkově měla hospodyně na starosti péči o děti, případně rodiče na vejminku, dále pečovala o zahrádku a drobné domácí zvířectvo a také o dostatečné zásoby potravin. V chudších rodinách podle potřeby vypomáhala i při polních pracích. I když měla žena žijící ve městě služku a hospodyně na venkově čeledíny, bylo její hlavní náplní dohlížet na chod domácnosti či statku.
O co všechno se tenkrát hospodyňka musela postarat? „První, co hospodyně ráno udělala, když vstala, bylo, že zatopila v kamnech. V zimním období se hospodyně na venkově snažily do rána pod popelem udržet alespoň pár žhavých uhlíků, proto se do vyhasínajícího ohně večer, než se šlo spát, přidával smolný suk, který dokázal doutnat až do rána.
Příprava pokrmů a práce ve velkých kuchyních také nebyla snadná, byla časově náročná a jedna osoba ji nezastala, a to dokonce ještě na počátku 20. století. V měšťanských domácnostech vařila paní a dcery a k ruce měly alespoň jednu služku, bez které se neobešly ani nemajetné rodiny. Na venkově byla situace jiná, jedlo se jednodušeji, proto i příprava pokrmů nebyla tak složitá. Je potřeba si uvědomit, že neexistovaly polotovary ani mražené zeleninové směsi, takže babičky musely očistit, rozkrájet a uvařit zeleninu nebo brambory. Na venkově samy zabíjely menší domácí zvířata nebo drůbež, a tu potom škubaly, čistily a teprve ve finále kuchyňsky upravovaly.
pokračujte na další straně