Přesto – přiznejme si, že každá doba má své. Děti narozené za socialismu to taky neměly jednoduché. Zvlášť, když narazily na někoho, kdo byl hodně "uvědomělý." A nutno dodat, že takových bylo i v různých školních i předškolních či mimoškolních zařízeních poměrně dost.
Sotva tak dítka v Českolsovensku přišla na svět, už je socialistické porodnictví od maminek izolovalo. Setkání se uskutečňovala až při kojení, vždycky tedy po třech hodinách zhruba na 30 minut. Miminka zabalená do zavinovaček, hladově plačící, se rozvážela v tomto intervalu na speciálních vozících.
Pobyt doma byl pak asi pro mimčo super, ale doba si žádala vrátit matku co nejrychleji do pracovního a výrobního procesu. A tak - když nebyly v dosahu babičky - přišly na řadu jesle.
Batolata, ale někdy i jen půlroční miminka, tak trávila nejútlejší část dětství s tetami a dalšími vrstevníky v tomto zdravotnickém zařízení (tety byly kvalifikované dětské sestry) - jeslích. Existovaly i jesle týdenní, které dítě vytrhlo z rodiny prakticky na většinu dnů s tím, že si ho matka pak vyzvedávala pouze na víkendy.
pokračujte na další straně