Na čem jsme ujížděli v dětství aneb Husákovy děti nestrádaly!

Kromě žvýkacích bonbonů jsem milovala žvýkačky všeho druhu. Plátkové žvejky nedělaly sice bublinu, ale byla to změna, oproti těm kostičkám (Pedro, Bajo, Sevak, Donald). Taková banánová plátková žvejda, ta voněla i přes obal.



A veliká změna přišla se žvýkačkou v tubě. Růžová slaďounká, sice její chuť vydržela jen chvilku, pak jsem žvýkala hmotu bez chuti, ale mohla jsem kousíček ,,dokousnout" a přichutit to, co už bylo v puse a z čeho šly dělat velikánské bubliny. Tím pádem je jasné, že mi moc dlouho nevydržela. Tenhle ,,zázrak" se kupoval pouze v Tuzexu a na poutích (kde vyšel dost draho).



Poslední žvýkací dobrotou byly cigarety, které z nás dětí dělaly dospěláky. A dospěláci si mezi tím pokuřovali ty své tabákové. Já byla na dým z cigaret zvyklá. Táta i máma kouřili doma. A nejen oni, kouřilo se skoro všude. U sousedů, v restauracích, v autech, dokonce snad i v kině. Musím říct, že ty naše žvýkací cigarety voněly lépe. Teď už je to naštěstí skoro všude zakázané! 

Když už jsem u těch cigaret, vzpomněla jsem si na značku, kterou kouřil táta snad celý život (dokud se vyráběly), jen občas si pro slavnostní příležitost koupil Sparty. Jako mám Clejky spojené s taťkou, tak cigarety Milde Sorte pojím s mamkou, ale i červené Multifiltty. Ty mamka kouřívala  jen občas, když se náhodou sehnaly na Karlově mostě. Později jsem je vozila z Itálie. 

Tolik dobrot, tolik vzpomínek. Je ještě spousta cukrovinek a ostatních potravin, které mi utkvěly v paměti, ale to bych mohla psát do nekonečna. Zavzpomínejte raději vy, co vám chutnalo, na čem jste jako děti ujížděly. Představte si, že sedíte před sámoškou u vás na vesnici, zlomeným víčkem dlabete polárkový sníh, ruce od smůly ze stromů, tepláky s vytahanými koleny, zadek zelený od trávy a kolem vás spousta kamarádů, kteří si také vychutnávají nějakou tu dobroty za dvě kačky. No řekněte sami, nebylo nám fajn.

autor: kajasimonovska.blogspot.com