Za socialismu bylo možné kupovat pokladničky různých tvarů hlavně v hračkářství, občas se dala zakoupit porcelánová prasátka v obchodech se sklem a porcelánem. Na rozdíl od těch z hračkářství byly tyto pokladničky na jedno použití. Nedaly se otevřít, takže jediná cesta k úsporám vedla přes rozbití prasátka. U umělohmotných pokladniček to bylo jednodušší – buď se otevřely, anebo ty vychytanější se odemkly malým klíčkem a vytáhlo se z nich tolik, kolik malý střádal momentálně potřeboval.
Penízky se pak uložily do dětské peněženky, které se v té době celkem běžně prodávaly, a mohlo se jít nakupovat. Kasička pak byla naplněná většinou při přísunu kapesného nebo po návštěvě babiček a dědečků.