Stačí chvilku hledat na internetu a dost možná najdete model tašky, který jste do školy nosili zrovna vy. Modelů na výběr nebylo mnoho, a tak se jeden typ včetně barvy klidně opakoval ve třídě několikrát.
Kožené aktovky, jaké nosili do školy naši dědové a babičky, vystřídala v 70. a 80. letech minulého století koženka. Díky tomu nebyly některé zase tak těžké, dokonce se objevovaly i obrázky. A barvy jako ty dnešní zářivé a dobře viditelné – takové vážně nebyly...
Tak jako tak jsme se my z nižšího stupně často těšili na to, až nám rodiče na druhém stupni nebo alespoň na střední škole dovolí pořídit si tašku přes jedno rameno, ideálně černou. Jiná stejně ke koupi nebyla. Ti oraženější nakonec do školy nosili jen plátěná žebradla, často šlo o obaly od plynových masek.
Stojánek na knížku se měl, alespoň pokud si pamatuju, používat hlavně v hodinách společného čtení, ale bohužel nikdy pořádně nedržel tak, jak měl. Jeho poněkud nestabilní konstrukce hodinu spíše rušila, v podání některých žáků dokonce schválně.
Ale nebyla to jediná součást povinné výbavy, patřily sem také desky na různá písmenka a čísla, obstarožní sešity a také třeba obyčejné tužky. Pamatujete na ty s násobilkou? Na některých školách je coby tahák zakazovali.
pokračujte na další straně