„To, že jsem i ve dvaceti letech vypadala jako dítě, mě trápilo. I přestože jsem díky tomu mohla budovat kariéru,” přiznala Tereza v rozhovoru pro Český rozhlas. Právě její éterický vzhled jí přinesl desítky rolí víl a princezen v oblíbených českých pohádkách, jako je například Bílá kočička nebo O nosaté čarodějnici.
Po absolutoriu na taneční konzervatoři dostala nabídku do Národního divadla. Tu však odmítla a usadila se v Laterně magice, kde jako sólistka baletu působila šest let. Z prken, co znamenají svět, se často přesouvala do filmových ateliérů. Ročně natočila až šest snímků, z nichž jeden se jí stal osudným.
Psal se rok 1985, kdy dvaadvacetiletá Tereza získala roli do filmu Galoše šťastia Juraje Herze. Režisérovi ihned padla do oka. „Já jsem si jeho nadbíhání ale vůbec nevšimla, upozornila mě až Jana Brejchová,” směje se herečka. Když se však s více než o čtvrt století starším umělcem začala bavit, uvědomila si, že ji nepovažuje za naivní blondýnku, jako její kolegové. „Viděl ve mě člověka, kterým jsem se cítila být,” přiznává.
pokračujte na další straně