Hromnice
Slavení Hromnic spadá na 2. února, kdy je přesně polovina zimy za námi. Lidé tehdy věřili, že se v tento den setkává zimní síla s jarní. Keltové slavili Imbolc, což se překládá jako „ovčí mléko“ – v únoru se totiž rodí jehňata a lidé si díky tomu mohli obohatit jídelníček právě ovčím mlékem. V tento den bylo třeba sundat ze dveří, stěn a domů výzdobu náležející zimě – hlavně břečťan a jmelí – a obřadně ji spálit v ohni. Všeobecně platilo, že čím větší zima na Hromnice, tím lepší úroda. Naopak jasné počasí na tento den předpovídalo špatné vyhlídky na budoucí sklizeň. V keltské tradici se po Hromnicích poprvé oralo, s čím souvisel rituál očarování pluhu.
Slované oslavovali 2. února příchod boha Peruna, vládce bouře, hromu a blesku, který svým bouřením vyhání všechny démony zimy. I pro křesťany se tento den stal důležitou oslavou přicházejícího jara. Svátek byl také spojen s ochranou před hromy a blesky – lidé světili svíce, takzvané hromničky, které potom během bouře dávali do oken jako ochranu domácnosti.
Masopust
Masopust (lidově ostatky, fašank nebo karneval) je období, kdy ještě vládne zima, ale ve vzduchu je už cítit příslib jara. Bylo časem „říje lidí“ - děti počaté během masopustu se narodí v listopadu, kdy se končilo s prací na poli a rodička tak mohla v klidu přečkat šestinedělí, což by jindy během roku zvládala hůře.
pokračujte na další straně