Podle Vojenského historického ústavu například jen v letech 1966/67 zemřelo při výkonu vojenské služby či v přímé souvislosti s ní neuvěřitelných 278 mužů. A podle výše uvedených dat evidentně nešlo o nic zvláštního. „Vzpomínám, že jsme měli jednoho pošuka, který neměl problém při střelbě ostrými začít pálit všude možně. Měl z toho hroznou srandu a vyřvával, že takhle by si poradil se všemi, kdo by na něj šli. Byl zázrak, že někoho z nás netrefil,“
Nejhorší podle něj nebyli vysocí velitelé, ale svobodníci a desátníci, kteří ještě nedávno sami dostávali od „mazáků“ co proto. „Kupodivu nejčastěji na nás machrovali Slováci. Nevím, jestli si tím léčili nějaký komplex méněcennosti. Každopádně nikdy nešli daleko pro ránu nebo nesmyslné příkazy.“
zdroj: medium.cz