V současné době si každý zdobí domov už na začátku adventu. To za socialismu nebývalo. Ideologie zamlčovala to, jaký význam adventní čas má, ateisté to nezkoumali a ve školách si snad nikdo netroufl na toto téma zavést řeč.
A tak se na konci listopadu stroze ozdobily za pomoci aranžérů (tehdy dost frekventovaný a žádaný učební obor a práce) výlohy obchodů, zavezl se vánoční sortiment: čokoládové kolekce, vánoční ozdoby, pohlednice či svíčky a čekalo se, kdy do prodejen Ovoce-zelenina přijdou pomeranče, mandarinky nebo banány. Jakmile k tomu došlo, byl čas vyrazit do fronty. Atraktivní a nedostatkové ovoce totiž bylo jinak za pár hodin pryč.
Samozřejmě se peklo, stejně jako dnes. Peklo se asi víc druhů vánočního cukroví, jeho zdobení však bylo výrazně těžší a náročnější. K dostání totiž nebylo vyjma čokolády téměř nic, takže ženy musely dost experimentovat či si nechávat vozit nějaké ingredience ze zahraničí. Co se každé podařilo, však bylo vystavené zpravidla právě vedle mísy s ovocem, o kterém se většinu roku jinak mohlo lidem v Československu zdát.
pokračujte na další straně