„Zkusme do toho kyselého jablka kousnout, a jak píše čtenář, Československé zdravotnictví je na vysoké úrovni. Československo bylo první zemí na světě, kde státní pokladna začala hradit všechny náklady na zdravotní péči.“
A text pokračuje dál: „Jediným kritériem jsou potřeby nemocného a dostupné poznatky medicíny. Kdybychom připouštěli úplatkářství ve zdravotnictví, porušovali bychom to nejzákladnější v socialistickém systému v péči o zdraví – bezplatnost.“
Přesto je právě příběhů o nezbytnosti úplatků v tehdejším zdravotnictví nepřeberná řada. Princip bezplatné zdravotní péče pro všechny občany je princip, který je třeba podporovat. I v současném světě je to téma bytostně politické. Československo se na tuto cestu vydalo v roce 1945.
Host pořadu Jak to bylo doopravdy historik Michal Stehlík k tomu říká: „Ideje bezplatného zdravotnictví vznikají bezprostředně po válce. Protože tady byly zkušenosti z hlediska zdraví lidu. Vznikají zákony proti tuberkulóze nebo pohlavním chorobám. Zdraví bylo vnímáno velmi citlivě. Stát se měl postarat o dostupnost a bezplatnost zdravotnictví. Jiná věc je, jakou to mělo konkrétní podobu. Ještě v 70. letech šly do zdravotnictví velké investice, ale jen o deset let později už přišla velká krize. Celý systém už nebylo možno ufinancovat.“
pokračujte na další straně