Co příběhů jsem za poslední léta slyšela, co nešťastnejch matek a otců s Neurolem v kapse nebo s lahví vína (stále po ruce) jsem poznala. Nebudu tu rozepisovat kdo co a jak, protože některé příběhy jsou opravdu smutné a spousta rodičů by se v mém blogu našla, ale řeknu vám, že z mojí třídy dostávali doma na prdel všichni a krom jedné spolužačky, vyrostli jsme v dobré dospěláky. Tak proč to nejde i dnes?
Někdo to, že má doma nevychované dítě, svádí na rozpad manželství. Někdo dokonce na neschopné učitele! Ale většina známých přiznává, že tu výchovu prostě podcenili a tomu svému ,,miminku" dali první poslední, kromě pár facek, které by si mnohokrát zasloužil.
,To je dneska mládež," říkávaly babky v osmdesátých letech v tramvaji, když je nějaký mladík s walkmanem na uších nepustil sednout. Dneska by to s nima v tom MHD rovnou seklo!
,Pane Bože poděkuj prosím tam nahoře našim, za to jak mě vychovali, že jsem si všechny ty přezdržky a zlomené vařečky zasloužila. Amen" :)