Dobové články projekt označili za „vysokou kulturu bydlení“. Hlavní vchod byl v přízemí hned vedle garáže s dílnou, prádelnou, kotelnou, sklepem, schodištěm a krytou terasou. V prvním patře byla vlastní bytová jednotka. Ta se skládala z předsíně, WC a koupelny, kuchyňského koutu, jídelny, obývacího pokoje, ložnice, dětského pokoje a balkonu. Mezi typické rysy interiéru patří dělící příčky v dřevěném obložení v obýváku a geometrické zábradlí schodiště.
Postupem času však majitelé začali dům kritizovat. Poukazovali na poddimenzovanou velikost obytné části, úzký balkon a špatné napojení na zahradu. Úředníci navíc upozorňovali, že jeho hranatý tvar narušuje ráz vesnic. O deset let později se již Šumperák stal symbolem normalizace.
Zdroje: www.idnes.cz, www.novinky.cz, www.cs.wikipedia.org