Ještě o kus propracovanější byl nápad amerického klenotníka Willarda Le Grand Bundyho, který si nechal za Atlantikem patentovat roku 1890. Právě on vymyslel skutečné píchačky – stroj s nezbytným číselníkem totiž propichoval papírový štítek každého zaměstnance.
O tom, jak populární tenhle vynález byl, svědčí, že se píchačkám začalo ve slangové angličtině říkat „bundy“ a v australské angličtině výraz vydržel dodnes. Na rozdíl od firem bratrů Deyových i Bundyových – obě totiž postupně pohltila ambiciózní společnost ComputingTabulating-Recording Co., která se zpočátku věnovala výrobě docházkových hodin, vah nebo mechanických kráječů masa a sýra.
Společnosti se přitom daří stále, byť změnila výrobní sortiment. Od roku 1924 si říká International Business Machines neboli IBM a specializuje se na informační technologie.
Pramáti píchaček, jež hlídaly pracovní morálku v socialistických továrnách, se ovšem zrodila v jiné hlavě. Ta patřila Danielu M. Cooperovi z amerického Rochesteru a na svůj vynález získal patent 30. října 1894.
Jestli jste někdy viděli film Charlieho Chaplina „Moderní doba“, možná si vybavíte komikovo poskakování kolem pendlovek v obklíčení papírových štítků. Ano, to byl on, „dělníkův zapisovač času“, ve kterém si zaměstnanci při nástupu na směnu proděravěli osobní papírovou kartu speciálně kódovanou dírou.
Zdroj: idnes.cz