Sněhu po pás, mrzlo až praštilo! Jó, za našich let, to bývaly úplně jiné zimy.

   Po tolika desítkách let mi samozřejmě zimy mého dětství splývají v jednu a připadá mi, že vždy bylo sněhu habaděj, ne jako dnes. První mrazy přišly většinou v polovině prosince a mrzlo nasucho. Sněhu ještě nebylo a tatínek říkával, že si sníh stele. Na Vánoce již většinou ležel na zmrzlé zemi sníh v celém kraji a příroda odpočívala. Zato my děti jsme byly plni energie a k nezastavení.  Hned po škole jsme doma vzali sáňky a hurá na kopec!

 V té době bylo v obci asi osm párů tažných koní, s nimiž obhospodařovalo družstvo svoje polnosti. V té době se cesty ve vesnici nesolily, ležel na nich uježděný sníh. S jedním párem koní jezdil i Fandův tatínek a někdy, když jel s prázdným vozem přes vesnici, dovolil nám, abychom si sáňky zapřáhli za vůz. No, a tak jsme se, seřazeni jako železniční vagónky, vezli za vozem po cestě vesnicí. Když napadla velká vrstva sněhu zapřáhl některý z kočích za koně velký dřevěný šípový pluh a protahoval všechny cesty ve vesnici. 

Doma jsem měl vždy za úkol prohrnovat na dvoře ve sněhu pěšinky. Jedna vedla ke dřevníku, druhá ke chlívku, další ke slepicím a králíkům a ta poslední na mlátek. Vyhrnuté pěšinky na dvoře připomínaly rozvětvený strom, kterému bylo po každém dalším sněžení potřeba obnovovat větvoví. Také nošení dříví ke kamnům byl můj každodenní úkol. My jsme doma měli kamna na uhlí, ale babička, která bydlela s námi, vytápěla svoji místnost „piliňákem“. Každý večer jsem jí pomáhal napěchovat dvě pilinové patrony na topení. Jednu pilinovou patronu zapálila večer a ta hořela až do rána. Ráno nasadila druhou, která vydržela hořet až do večera.

 Zima na vesnici také znamenala draní peří.  Každoročně se dralo peří i u nás. Byla to práce babiček, které byly již v důchodu, a tak se draní mohly věnovat i přes den. Většinou se však dralo odpoledne a po večerech. U nás doma se dralo peří v místnosti u babičky. Rád jsem tam sedával a tiše poslouchal jejich vyprávění. Byly to dvě desítky let po druhé válce, a všechny měli velkou zkušenost i s tou první. Některé z nich přišly v první válce o své blízké, včetně mojí babičky. 

pokračujte na další straně

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho na sociálních sítích.