“Chtěl jsem rodičům říct, co se mi ve škole děje, ale nepouslouchali mě. Ve škole jsem se také nemohl nikomu svěřit. Smějí se mi, že mám divnou ruku, protože mě do ní otec udeřil a já nemohu hýbat palcem. Rodičům nic říct nemohu, nepochopili by mě, naopak by na mě zase křičeli. Mám ve škole špatné známky – snažím se učit, ale nejde to. Ve škole jsem měl jednou nakreslit to, co si nejvíc přeju. Nakreslil jsem své rodiče, jak se usmívají. Celá třída se mi smála, dokonce jsem dostal špatnou známku. Bál jsem se kvůli ní přijít domů, tak jsem přišel pozdě. Mama zuřila. Udeřila mě tak, že jsem spadl na židli a pak na zem. Byla velmi rozčilená a otec ještě více. Udeřil mě do obličeje a křičel, že jsem zmetek a neměl jsem se nikdy narodit.”
Pokračujte na další straně: