“Jmenuji se Ivan a mám 7 let. Miluji mámu a tátu. Rodiče mě bijí a já nevím proč. Snažím se dělat vše správně, učitelé mě asi mají rádi. Nemám žádné kamarády, o přestávkách se koukám do země a nemám co dělat. Chtěl bych si hrát se spolužáky, ale ti na mě křičí a smějí se mi, protože nosím pořád to stejné oblečení. Musím se před nimi schovávat, protože mě bijí. Jednou mě hodili do kaluže a začali do mě kopat. Domů jsem se vrátil celý mokrý a špinavý. Máma na mě začala křičet a za trest jsem nedostal oběd. Poslala mě do pokoje, ze kterého jsem neměl vycházet.” Takhle děsivě zní slova chlapce, který se rozhodl před svou smrtí napsat dopis na rozloučenou.
Pokračujte na další straně: