RETRO: Děda Mráz a zvonící stromek. Jak jsme slavili Vánoce za socialismu

S potlačením křesťanského rozměru Vánoc se přestal řešit advent. Věnce se čtyřmi svíčkami téměř vymizely, nahradily je větvičky ve vázách a andělské zvonění (komunisty překřtěné na zvonící stromek) – svícen, který se teplem roztočil a cinkal. První kusy se začaly vyrábět v 50. letech ve Frýdlantu a na konci éry socialismu nechyběl snad v žádné domácnosti.

cestu svítila celá řada rudých hvězd.

21 fotografií

V 50. letech se zavíraly kláštery, žaláře se plnily duchovními a uťata byla i náboženská výuka. Zrušení Vánoc by však režimu prošlo jen stěží, a proto byly na svátky naroubovány ateistické a materiální hodnoty.

Zpočátku napomohl fakt, že Josif Vissarionovič Stalin slavil narozeniny 21. prosince, a proto se jeho oslavy promítly i do Vánoc ve východním bloku. Zvlášť v roce 1949, kdy slavil 70. narozeniny, byly svátky propagandistickou akcí nevídaných rozměrů. Ulice ozdobily slogany jako „Sláva Stalinovi – osvoboditeli našich národů“, probíhaly stalinské besedy a žáci vyráběli pro sovětskou ikonu dary.

KVÍZ: Tak jsme tady žili. Otestujte své znalosti života za komunismu

Kdo nosí dárky?

Je jasné, že Ježíšek nebyl v domácnostech za železnou oponou nadále vítaný. Miminko v plenkách nahradil jeho přesný opak – úctyhodný kmet děda Mráz, roznášející dárky na vrtulových saních. Jeho cestu jsme sledovali takřka „online“ skrz sdělovací prostředky. Po cestě z Ruska se děda Mráz nezapomněl uklonit nabalzamovanému Leninovi a navštívit i Stalinovo rodiště Gori v dnešní Gruzii.

Jak a proč ke změně došlo, se snažil dětem vysvětlit tehdejší předseda vlády Antonín Zápotocký ve svém projevu z roku 1952. Přes všechno úsilí se Ježíšek jen tak nedal a jeho nástupce v Československu příliš nezakořenil.

Předseda vlády Antonín Zápotocký se svým slavným vánočním projevem v roce 1952. Vánoční projev Antonína Zápotockého „Chtěl bych dnes ve svém vánočním projevu promluvit k těm, kteří se o Štědrém večeru nejvíce shromažďují kolem vánočních stromků: k našim dětem a mládeži. Vy, kteří dorůstáte, nepozorujete ani, jak mnohé se u nás v poslední době změnilo a mění. Ani legendární Vánoce nezůstávají beze změny. Září sice dále vánoční stromky, čekají se dárky, ale mizí už jesličky, které dříve bývaly nezbytným doprovodem vánočních svátků. Jesličky s malým Ježíškem musely být dříve o Vánocích v každé domácnosti [...] Proč? Měly připomínat pracujícím a bědným, že chudí patří do chléva. Když se mohl ve chlévě narodit a bydlet Ježíšek, proč byste tam nemohli bydlet vy, proč by se tam nemohly rodit vaše děti? [...] Doby se ale změnily. Děti pracujících se již nerodí ve chlévech. [...] I Ježíšek vyrostl a zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho děda Mráz. Nechodí již nahý a otrhaný, je pěkně oblečený v beranici a v kožichu. Nazí a otrhaní nechodí již dnes ani naši pracující a jejich děti. Děda Mráz přijíždí k nám od východu a na cestu mu září také hvězdy – nejen jediná betlémská. Celá řada rudých hvězd na našich šachtách, hutích, továrnách a stavbách. Tyto rudé hvězdy hlásají radostně, že vaši tatínkové a maminky splnili na svých pracovištích úkoly čtvrtého roku první Gottwaldovy pětiletky.“

pokračujte na další straně