Pojízdné prodejny provozoval od konce 50. let Československý svaz spotřebních družstev a fungovaly až do 80. let. Pamatujete si ještě na slogany typu: Zboží z Jednoty do každé samoty nebo Jednota zásobuje venkov?
Počty těchto obchodů na kolečkách šly na celém území tehdejšího Československa do stovek a v osmdesátých letech bychom jich napočítali na 650. Kromě odlehlých obcí zajížděly v sezoně dovolených také do rekreačních oblastí. Původní nabídka nebyla moc velká, ale časem se sortiment zlepšil. „V 70. letech většinou nabízely jen základní potraviny. Ale časem byl výběr větší a bylo možné koupit třeba i zákusky a chlebíčky,“ vybavuje si Věra Krausová. A kromě potravin se nabídka rozšířila také o smíšené zboží a textil.
Pojízdná prodejna, ať už na bázi autobusu nebo nákladního či dodávkového auta, byla uzpůsobena buď jako samoobsluha, kde si lidé zboží sami vybírali, nebo pro pultový prodej. Některá vozidla byla zařízená jen pro prodej z okénka.
pokračujte na další straně