Z některých seniorů by stát vysokou pokutu zřejmě nevymohl. Vymáhat by se tak mohlo opatření jinak. „Zkrátit jim důchod? Ale muselo by to být jasně stanovené zákonem a kdoví, zda by to obstálo před Ústavním soudem. Bylo by to drsné,“ poznamenal Křepelka.
K dodržování povinného očkování u pracujících by pak stát mohl využít i zaměstnavatele. Ti by měli zakázáno, aby u nich pracoval někdo bez očkování. „Ale ne že by takový zaměstnanec seděl doma a bral plnou mzdu. Muselo by být dané, že by měl zkrácenou mzdu, nebo žádnou, nebo byl propuštěn,“ podotkl Křepelka.
Tomu se nelíbí, jakým způsobem stát už dnes přihlíží obcházení vyhlášky o povinném očkování dětí, např. proti tetanu, záškrtu nebo spalničkám. „Při porušení dětské vakcinace hrozí pokuta deset tisíc a to, že dítě nebude přijato do školky. No, tak některé děti nechodí do školky, celá řada dalších rodičů si najde pediatra, který dětem napíše kontraindikace k očkování. Povinné očkování dětí se rozložilo v praxi. Tvrdit, že se tu očkují děti bez problémů, to posledních patnáct let neplatí,“ podotkl.
Ústavní právník Jan Kysela s názorem Křepelky nesouzní. „Proč bychom měli mít zrovna u covidu zvláštní zákon, když jiná povinná očkování se opírají o obecné zákonné zmocnění a jsou stanovena vyhláškou ministerstva zdravotnictví?“ poznamenal.
pokračujte na další stranu: