Mohla stanout před oltářem s princem svých snů, a tak se také stalo. Tento mladičký pár se vzal již v osmnácti letech. Ani jeden z nich předtím neměl jiného partnera, ani jakoukoli milostnou zkušenost. Petra si byla jistá, že jsou si souzeni. Po svatbě si již začala představovat jejich úžasnou společnou budoucnost. Chtěla být neustále po boku svého manžela, v dobrém i zlém, jak mu slíbila před bohem.
Od té doby uplynulo už více než dvacet let. Po střední škole začali oba pracovat, Petra jako zdravotní sestřička, Radim přijal místo ve firmě vyrábějící motory. Život rychle ubíhal, oba se měli moc rádi, a tak nebylo divu, že žena otěhotněla. Narodila se jim krásná dcera, jíž se po třech letech narodila ještě sestřička. Žili šťastně, i když se občas objevily nějaké neshody, které ale dokázali vždy společně vyřešit.
Postupem času se však jejich vztah začal zhoršovat. Radim se vracel domů stále později, navíc byl velmi náladový a nevrlý. Kvůli jeho pozdním příchodům měli málo času si povídat a trávit spolu volný čas, a tak se vytratila i jejich fyzická láska a vášeň. Když to Petře už jednou přerostlo přes hlavu, uhodila na něj: „Co se to děje? Proč se ke mně chováš tak odtažitě? Už mě to nebaví, takhle kolem sebe chodit, jako bychom se neznali.“
pokračujte na další straně