Jako puberťáci jsme se odíváním dělili na „depešáky“ a „somráky“. Depešáci ovlivnění kapelou Depeche mode chodili zásadně jenom v černé. Somráci ve volném oděvu, keckách a přes rameno měli zavěšenou tzv. somračenku, hnědou tašku na plynové masky.
Rodiče měli zase svoji módu. Ženy do kanceláře nosily kalhotové kostýmy nebo kombinézy přepásané širokým páskem. Muži většinou nepohodlné tesilové kalhoty. Pamatuji si na materiály, jako byl dederon a krimplen, ze kterých se šily halenky a kostýmy. Byly naprosto neprodyšné a nepříjemné. Jejich výhodou ovšem bylo, že takové oblečení se nemačkalo.
Oblíbené byly svetry výrazných barev, které se vozily z Maďarska. Většina žen si ale pletla sama doma. Vlna byla relativně k sehnání i když sortiment byl omezený. Pamatuji si na pletací stroj Dopleta, který máma milovala, protože to rychle přibývalo. Lezly z něj sice téměř identické kousky, ale co na tom. Často jsme také páraly staré svetry a já motala vlnu do klubíček. Na Dopletě z nich pak nejčastěji pletly pruhované svetry a čepice. Pamatuji si třeba na dlouhou pletenou sukni ze zbytků „na doma“
pokračujte na další straně