Vítej na svět a šupej pryč od maminky. Ano, přesně takhle to bylo. Jakmile jste se narodili, byli jste od své matky v porodnici separováni. Setkali jste se s ní až při kojení, což ostatně také netrvalo věčně. Plenky, které vám dávali, většinou pěkně kousaly a špatně sály vlhkost, takže žádný med.
Jestliže byla vaše rodina závislá na druhém příjmu nebo nehlídala babička, doma s maminkou jste se moc neohřáli – nejútlejší dětství jste prožili s tetami v jeslích. Do těch vás rodiče většinou vlekli násilím, a navíc jste byli tak malí, že jste si ani nebyli schopni hrát s ostatními.
Ve školce jste se začali setkávat s politickou výchovou – učili jste se oslavné básně a písně, učitelka vás učila, že není Ježíšek, ale děda Mráz. A nosili jste stejné, jednobarevné punčošky nebo tepláčky. Ale zase jste si mohli hrát s mončičákem, igráčkem nebo magnetickou tabulkou.
pokračujte na další straně