Velký pátek je den smutku, rozjímání a půstu, připomínala se smrt Ježíše Krista. Hlas zvonů nahrazovaly řehtačky a honíval se Jidáš – většinou ho představoval zrzavý chlapec. Také se prý otvírá země, aby vydala své poklady. Cestu k pokladu ukazuje světýlko nebo zlaté či kvetoucí kapradí. Vodníci se prohánějí na koních a otvírá se i bájná hora Blaník.
Bílá sobota byla ve znamení dokončení úklidu, bílení a posledních příprav na Vzkříšení, na Hod boží velikonoční. Pekly se mazance a velikonoční beránci, chystala sváteční jídla. Pletly se pomlázky, vázaly březové metličky a zdobila vajíčka.
Hod boží velikonoční byl den, kdy se světily všechny pokrmy. Každá návštěva, která přišla, dostala kousek posvěceného jídla. Začínalo hodování.
Pondělí velikonoční je dnem pomlázky, dynovačky, šmigrustu, mrskačky nebo mrskutu. Chlapci chodí na koledu s pomlázkou spletenou z vrbových proutků a ozdobenou mašlemi, vyplácejí děvčata, aby byla zdravá, a přejí zdraví všem v domě. Jinde jsou dívky polévány studenou vodou, někde i voňavkou. Koledníci dostávají malovaná vejce a někde i zavdat pálenku. Dětem se dávají nejčastěji sladkosti a drobné mince.
pokračujte na další straně