Liberecká restaurace U Medvěda měla v lednu 2021 dršťkovou za 38 Kč, jako levné jídlo sekanou se zelím nebo sekanou s rajskou za 119 Kč. O pár korun víc stál smažený holandský řízek s bramborem i smažený sýr za 125 Kč, a kdo si chtěl dopřát, vybíral z grilované krkovice nebo marinované kotlety se steakovými hranolkami – vešel se do 160 Kč.
Že letos v únoru objednáte hovězí vývar za 50 Kč a kuřecí řízek či smažený sýr o stovku dráž a za svíčkovou si ještě další stovku připlatíte, je vcelku běžná věc. Záleží samozřejmě na tom, jak kde, toto jsou nicméně třeba v Praze ještě milosrdná vydání, vývar klidně skočí na 90 korun a vymazlený guláš na 240 Kč. Na druhou stranu třeba v západočeském Holýšově se najíte určitě levněji. Polévka nepřesáhne 39 Kč a jídla v týdenním meníčku vyjdou téměř všechna stejně, ať je to smažený květák nebo svíčková. Ta nejdražší jídla skočí o desetikorunu – cmunda, přírodní roštěná, kuřecí plátek s nivou…
A o čem na první dobrou samotné jídelní lístky třetí a čtvrté cenové kategorie z 2. poloviny 20. století vypovídají? Že povinnou disciplínou kuchyní byly polévky jako dršťková, bramboračka, zelňačka a hovězí s nudlemi, v lepším případě s kapáním nebo osmaženým hráškem. Že guláš se podával od rána do večera, běžně se nabízely čočka s vejcem, lečo a karbanátky, případně sekaná. Že vrcholným zážitkem byly znojemská, řízek s bramborovým salátem, svíčková, případně španělský ptáček. Že kdo toužil po bezmasém jídle, ať už z důvodu chuti, přesvědčení či prázdnější kapsy, musel počítat s knedlíky s vejci a s omeletou a v časech pozdějších se mohl zaradovat nad smaženým sýrem, žampiony, zeleninovým rizotem, a když měl štěstí, nad šopským salátem.
zdroj: prozeny.blesk.cz