Za socialismu se tato chemická hmota navíc balila do sáčku z voskového papíru. Takže pokud hygroskopická směs šumáku navlhla, pak už nešuměla a navíc vznikla hmota, kterou šlo jen obtížně rozpustit. Pokud ale bylo vše v pořádku, dokázala Šuměnka dětem v ústech explodovat, což byl jeden z hlavních důvodů, proč děti šumák tak milovaly.
K dostání byly Šuměnky jen žluté a červené, tedy rádoby s citronovou a pomerančovou příchutí, ale ve skutečnosti se lišily jen přidaným barvivem a potiskem na obalu sáčku
Šuměnky ale přežily dodnes a skutečně se vyrábí dál, a to dokonce ve velmi podobném složení. Současný výrobce akorát nabízí větší spektrum příchodí a poněkud "zdravější" složení nápoje.
Šuměnky ale nebyly jediným výdobytkem socialistického nápojového průmyslu. Byl tu ještě Vitacit, podobně chemická míchanice, která sice neuměla v ústech explodovat, při vyšší spotřebě lízáním, což byl oblíbený způsob konzumace Vitacitu dětmi, uměl pěkně rozleptat dutinu ústní.
pokračujte na další straně