Nedávno jsem v knihovně našla knížku Čtyři z tanku a pes a vzpomněla jsem si na svůj oblíbený stejnojmenný seriál z dětství, který Československá televize vysílala počátkem sedmdesátých let a potom ještě v roce 1980.Vybavilo se mi, jak jsme si na něj tehdy s kamarády hráli. Tank představovala hromada složených trámů, každý z nás měl svou roli a dokonce nechyběl ani pes Šarik, kterého v naší „dětské režii“ ochotně ztvárnil voříšek od sousedů. Celý děj jsem si už nebyla schopná po tolika letech vybavit, a tak jsem začala pátrat na internetu, abych se o známém seriálu a jeho představitelích dozvěděla více. Zároveň mě také napadlo, jak by se asi líbil dnešním dětem?
Pamatuji si, že jeden čas jsme seriálem s kamarády doslova žili. Vždy jsem si oblékla zelenou košili, v pase zapnula pásek s přezkou a na hlavu si nasadila tátovu vojenskou čepici „lodičku“ a pak hurá s ostatními do boje. Na vojáky jsme si vydrželi hrát celé hodiny. Ti, kdo nehráli postavy, se obvykle do hry zapojili jako nepřátelé. V zápalu boje jsme se mezi sebou často i prali nebo po sobě házeli všechno možné. Nevím, co by na takovou hru dnes řekli odborníci z řad dětských psychologů, ale za sebe se domnívám, že nás to jako generaci nijak negativně neovlivnilo. Ostatně na vojáky si řada dětí i dospělých hraje i v dnešní době například při airsoftu.
pokračujte na další straně