Jana Hlaváčová byla velmi výraznou herečkou – ať v divadle, filmu, nebo televizi. Už v první roli krásné ďáblice v komedii Kam čert nemůže z roku 1959 zaujala svým temperamentem i krásou. Její zájem o herectví byl výsledkem vlivu tatínka, který se divadlu věnoval ochotnicky, ale s obrovským nadšením. Proto k němu vedl i obě své dcery, které se také této profesi věnovaly – její sestru Danu si většina z nás pamatuje jako nafrněnou Doru z filmu Tři oříšky pro Popelku.
Ve filmech si na ni můžete pamatovat například v často reprízované pohádce Třetí princ, kde si s manželem zahráli manželský pár. Diváci ji milují v roli roztomile ztřeštěné a do Karla Gotta zamilované sestřičky Toničky v sérii komedií Jak básníci… Její zasvěcování nového doktora Štěpána je plné hlášek, které zlidověly, ta Toniččina zní: „Nechal si natočit EKG, jestli nemá infarkt - a co myslíte, měl ho tam.“ Přijala i menší roli maminky v seriálu Chalupáři. Nejspíš si i vzpomenete i na roli svérázné domovnice Anděly v seriálu Byl jednou jeden dům, který mapoval období let 1936-1945.
Jana Hlaváčová se v roce 2011 stáhla z veřejného života a od smrti manžela Luďka Munzara (2019), který se o ni posledních osm let svého života vzorně staral, komunikovala se světem velmi sporadicky, spíš na dálku a jen ve výjimečných situacích.
pokračujte na další straně