Kromě front na běžné potraviny existovaly i tajné kanály pro ty, kdo měli „kontakty“. Kamarádství s prodavačkami znamenalo přístup k podpultovým pokladům, jako byla exotická ovoce nebo kvalitní čokoláda, nedostupné pro většinu.
Při vstupu do samoobsluhy vás čekala vůně čerstvé kávy, kterou si každý mohl umlít sám. A kdo by zapomněl na mléko v igelitovém vaku, které občas prasklo před samotným nákupem.
Pro ty, kdo hledali luxus, byly tu výběrové obchody ESO, nabízející produkty pro ty, kdo si mohli občas dovolit trochu víc.
A potom Tuzex, záhadná síť obchodů, kde se za zahraniční měny dalo pořídit zboží, které jinde nebylo dostupné.
Tyto obchody za socialismu byly plné omezení, ale také tajemství a improvizace. Lidé se přizpůsobili a našli způsoby, jak si i v obtížných podmínkách užít chvíle nákupů.