Za bývalého Československa jsme neznali pojmy jako nezaměstnanost, bezdomovectví a exekutory ...

Za bývalého Československa bylo právo na práci zakotveno v Ústavě. V překladu to znamená, že každý občan si musel najít práci a musel pracovat. Bez ohledu na to, jaká byla národnost, vyznání, pohlaví nebo etnická příslušnost.

Občané nebyli pod takovým tlakem a stresem jako dnes. Nemuseli za prací cestovat po celém Československu (pokud nebyli posláni nebo nechtěli), v každém okrese byla postavena továrna, aby lidé měli práci blízko domova.

Do důchodu se chystali občané: ženy v 50 letech a muži v 55 letech, podle počtu dětí. Od počátku kapitalismu je důchod na vzestupu. Za socialismu dostávali důchodci důchody ve výši, aby mohli nadále žít důstojný a pokojný život. A navíc stále častěji slýcháme o snížení či zrušení důchodů.

článek pokračuje na další straně