Dnes zažívají tyhle malé „meteostanice“ svůj comeback. Podíl na tom má nejen spolehlivost a nízká cena, ale také nostalgie, díky které toužíme vrátit alespoň v něčem čas zpátky. Původní domečky již nesou přívlastek RETRO, ale o to víc si zaslouží trochu zájmu.
Byly totiž doby, kdy bylo možné vidět téměř za každým druhým oknem v Československu tyhle malé dřevěné chaloupky, z jejichž vyřezávaných dvířek střídavě vykukovali panáček s panenkou podle toho, jak právě bylo venku. Už tenkrát, kdy ještě neexistoval rozhlas ani televize, tihle dva dokázali spolehlivě předpovídat počasí. A později, za socíku, kdy už rozhlas i televize fungovaly, stálo aspoň za to, porovnávat vědecké předpovědi meteorologů s tím, co dokázaly ty dvě dřevěné postavičky. (A dokáží to i dnes). Panáček s panenkou se totiž nikdy nemýlili.
Už samotné barevné provedení domku a postaviček napovídalo, že největším terčem zájmu budou pro děti. Snad všechny, které vyrůstaly zejména v 60. až 80 letech, si vybaví vzpomínky na to, jak se zájmem figurky pozorovaly a snažily se je nachytat při pohybu. Tipovalo se, která z nich vystoupí z vyřezávaných dvířek i kdy zmizí. A pak se čekalo na to, jestli to funguje.
Podobně, jako když děti, co měly možnost se dostat někam na louku, utrhly kytičku lidově nazývanou „bouřka“ a ověřovaly si, jestli je lidová moudrost kolem ní pravdivá. Při bouřce a dešti se totiž dalo zažít spousta dobrodružství. Možná i proto, že rodiče tehdy nelomili tolik rukama nad tím, když se dítko vrátilo z pobytu venku zablácené a promáčené.
Jak je to s fungováním počasí po utržení kytičky, která má spouštět bouřku, bohužel známo nic seriozního není. Fungování domečku je ale lehce vysvětlitelné.
pokračujte na další straně