Jeho umělecká cesta nebyla vždy hladká. Na začátku své kariéry byl spjat s hudebním souborem Adolfa Pišteláka, což však nebylo po chuti jeho otci. Nejprve musel absolvovat průmyslovou školu a pracoval v brněnských strojírnách. Avšak jeho vášeň a talent pro herectví brzy zvítězily nad jinými kariérními možnostmi.
Vladimír Menšík byl nejen vynikajícím hercem, ale také člověkem s neuvěřitelnou energií a smyslem pro humor. Lidé v jeho blízkosti se neustále smáli, a to i v těch nejtěžších chvílích. Jeho kolega, režisér František Filip, vzpomíná na to, jak i při vážných zdravotních problémech neustále vtipkoval. S injekcí v ruce se smějící říkal historky a pobavil každého kolem sebe.
Ale i přes jeho zdravotní obtíže, zejména astma, se nikdy nevzdal. Na každém natáčení nebo besedě měl vždy u sebe dva kufry léků, z nichž některé nebyly v Česku dostupné. Menšík byl nepoddajný a jeho oddanost umění zůstala neotřesitelná.
pokračujte na další straně