Leden 1987 byl zvláštní tím, že silný mráz se zkombinoval s výrazným sněžením. Normálně bývá zvykem, zejména mimo hory, že buď hustě sněží při teplotě něco málo pod nulou, nebo je třeskutý mráz a sněží jen tak malinko a slabě. Ale v lednu 1987 na některých místech mimo hory napadlo i víc než 10 cm sněhu při teplotě i pod -15 °C. To je velmi netypické a moc často se to nestává. Při takto nízkých teplotách přestává na silnicích fungovat posypová sůl, a proto byly problémy s udržováním sjízdnosti komunikací. Pamatuji si na hlášení v rozhlase, že „v Praze nevyjelo 56 autobusů“, a také, že „v Bratislavě nevyjela jediná tramvaj“. Na speciální meteorologické stanici Kvilda-Perla na Šumavě byla naměřena minimální teplota -41,6 °C.
V první polovině února 1993 se vyskytovala výrazná teplotní inverze. Nejvýraznější byla 4. února, kdy na některých horských stanicích teplota vystoupila nad 10 °C, například Měděnec v Krušných horách naměřil 14,9 °C, zatímco v nížinách téhož dne bylo na řadě míst pod -15 °C. Když jsme jeli sedačkovou lanovkou z Komáří vížky v Krušných horách do Krupky, tak když jsme z krásně prosluněného Krušnohoří zajížděli do té mlhy, tak to byl pocit, jako bychom vjížděli do kotelny.
pokračujte na další straně