Poté, co jí umřel její manžel Vlastimil Hašek (†64) i pětadvacetiletý syn Jirka, neviděla herečka důvod, proč by měla nejkrásnější svátky v roce slavit. Všechno pro ni bez nich ztratilo smysl. Sama bojovala s depresemi. Její manžel dostal infarkt a umřel jí v náručí krátce poté, co ho v dubnu 1992 propustili z nemocnice. Syn tátův odchod psychicky neunesl a nakonec se kvůli daším problémům oběsil. Dana dokonce měla ten den divadelní představení a navzdory šílené situaci ho dokázala odehrát. „Bylo to strašné období! První roky jsem prožila jakoby v mlze, ani si to nepamatuju,“ přiznala. S krutou tragédií se však dokázala vyrovnat. „Nějakou dobu to trvá, než se z toho dokážete vzpamatovat. Ale nedá se s tím dělat absolutně nic. Buď se rozhodnete to přežít, nebo se upijete,“ vysvětlila po letech v jednom z rozhovorů herečka. Jednou z možností, jak se s tím vyrovnávala, bylo to i to, že neměla Vánoce. „Nemám ráda, když se něco slaví na povel. Jako lousknutím prstu se radovat a předstírat, jak je všechno zalité sluncem, jak se všichni milují a mají rádi. Už mi to začalo lézt krkem, a tak jsem se vždycky sebrala a odjela někam na hory. Bylo mi tam fajn. Toulala jsem se po sněhu a k jídlu jsem měla místo kapra a salátu turistický salám a chleba a vůbec mi to nevadilo,“
Ke slavení vánočních svátků se vrátila až v době, kdy se narodil její vnuk, kterému je dnes čtrnáct let. „S dětmi jsou ty svátky samozřejmě úplně o něčem jiném, obzvláště když jsou ještě malé a věří na Ježíška. Člověk se těší z té jejich upřímné radosti. To zahřeje na srdci,“ přiznala. Poslední Vánoce však byly ale zase jiné. Dana se rozhodla, že je stráví s kamarádkou. „Řekla jsem si, že to zase změním. Vyrazíme s kamarádkou do Mariánských Lázní užívat si bylinky a procházky,“ přiznala těsně před svátky. A stihla to jen tak tak, protože pár dní po Vánocích vláda opět zpřísnila vládní nařízení a všechno uzavřela. Ani o dárky herečka nikdy nestála.
pokračujte na další straně