Včera jsem jela autobusem. Zaplatila jsem, nasadila sluchátka a jela jsem. Najednou jsem skrz hudbu uslyšela pláč

Všichni cestující se dívali na zadní řady.

Byla tam těhotná žena, která měla zřejmě porodní bolesti

Řidič neztratil hlavu a řekl, že další zastávkou bude porodnice (i když to nebylo na jeho trase), zastavil autobus a ti, kteří dál nechtěli, vystoupili.

Já jsem zůstala, protože jsem nespěchala a chtěla jsem aspoň trochu pomoci.

Řidič se rozjel jako první pomoc do porodnice

Pak zastavil u porodnice, vyběhl ven, vzal ženu do náruče a odnesl ji do budovy.

Já jsem mezitím našla v její kabelce mobil, číslo na jejího „mužíčka“ a zavolala jsem mu. Řekla jsem mu, co se děje a že jeho žena bude rodit, vysvětlila jsem mu situaci a dala adresu.

Vzala jsem jí věci z autobusu a šla za řidičem. On ji předal do péče doktorů a její věci jsme dali do úschovy.

Čekali jsme společně na příchod jejího manžela. Přivítali jsme se s ním a povídali jsme si.

Byl to příjemný člověk!

Strýčku Míšo, řidiči autobusu č. 30, byl jsi skvělý!

Podělte se s námi do komentářů, jaký je Váš názor na tuto situaci.