Komunistická propaganda se totiž trvale snažila z vánočních svátků vytlačit zažité křesťanské tradice a jak už bylo řečeno, snažila se proto také importovat ruského Dědu Mráze. Toho ale československá společnost nepřijala, ale čokoládovými kolekcemi se uplatit už dala.
Figurky v kolekcích většinou měly lesklé obaly s potisky Dědy Mráze v různých podobách, menší část pak tvořily figurky v obalech připomínajících třeba lesní šišky, výjimečně vánoční ozdoby.
Některé kolekce byly později, zejména v osmdesátých letech, skromnější na figurky Dědy Mráze a obsahovaly více bonbonů ve tvaru například rybiček zabalených do různobarevných lesklých obalů. Tyto bonbony už obsahovaly také šňůrku k navlečení na větve stromečku, které se ale často utrhly už po několika minutách. Paradoxně právě čokoládové figurky Dědy Mráze takové šňůrky neměly a musely se doma ručně navlékat pomocí nitě a jehly na šití.
Vánoční čokoládové kolekce ROH rozdávalo zaměstnancům až do roku 1989. Šlo o miliony kolekcí, takže se někdy stávalo, že na trhu pak byly těžko k sehnání, pokud si domácnosti chtěly přilepšit nebo pořídit kolekci třeba pro své rodiče v důchodu. Dnes je už naštěstí všechno jinak a vánoční stromeček si figurkami Dědy Mráze zdobit nemusíme.
zdroj: styl.instory.cz