Štěpán Kozub se narodil do rodiny se skromnými poměry. Již od útlého věku projevoval zájem o herectví a chtěl se stát slavným. Bohužel, jeho nadšení brzy narazilo na tvrdou skutečnost – šikanu ve škole. Byl často terčem posměchu a fyzických útoků. Jeho spolužáci ho bili, okrádali a dokonce se ho pokusili utopit. Tyto hrůzné zážitky zanechaly trvalý otisk na jeho duši.
Tato intenzivní šikana měla na jeho psychiku devastující vliv. Cítil se izolovaný, bezmocný a neustále se obával nových útoků. Jeho sebevědomí bylo zcela zlomeno a začal se vyhýbat společnosti ostatních lidí. Šikanované dítě trpí dlouhodobými důsledky, které mohou ovlivnit jeho emoční i fyzický stav. Štěpán se potýkal s depresí, úzkostí a nízkou sebevědomím. To mělo negativní dopad na jeho školní výkony a celkové blaho.
I přes těžkosti, kterým musel v dětství čelit neztratil naději. Rozhodl se, že se nepoddá šikaně a začal hledat způsoby, jak se s touto situací vyrovnat. Začal se zajímat o herectví a divadelní umění. To se stalo jeho útočištěm a prostředkem, kterým mohl vyjádřit své pocity a emoce. Herectví mu poskytlo prostor pro seberealizaci a cíle, které mohl sledovat.
pokračujte na další straně