Československá televize musela lidem na konci roku předvést, jak je u nás doma v tom krásném socialismu veselo. Nebyl prostor pro pochybnosti. Z každé vteřiny musela střílet zábava a salvy smíchu. Humor je ten nejlepší lék na všechny neduhy společnosti a státní aparát si toho byl vědom.
Taková velkolepá legrace stála nemalé finanční prostředky. Rozpočty byly skoro až neomezené. Televize si uvědomovala, že se diváci na silvestrovskou show těší už od listopadu, a tak si nemohla dovolit žádnou chybu. Honoráře byly vysoké, dekorace pompézní a kostýmy jen z těch nejlepších salónů.
Celý proces tvorby výsledného programu zabral skoro celý rok. Od scénáře po poslední kamerové zkoušky muselo být vše perfektně připraveno. Televizní zábava pro masy byla připravena a socialismus měl svůj "kulturní" vrchol naservírovaný. Pro mnohé se jednalo o tak velkou zábavu, že i dnešní silvestrovské programy se neobejdou bez toho, aniž by se některé scénky z minulosti nezopakovaly.
Dnes se tak jedná o další nostalgickou vzpomínku na minulý režim, který bohužel s odstupem času vrhá silný stín na politické zločiny doby. Ani sebevtipnější čísla Luďka Soboty, Kaisera s Lábusem nebo Bohdalové s Dvořákem totiž nemohou zmírnit fakt, že jiní umělci jako Ivan Magor Jirous nebo budoucí prezident Václav Havel museli za své umění a boj za lidská práva sedět ve věznicích.
Zdroj: Česká televize, pamětník Zbyněk Vomáčka