V drogériích toho moc nebylo, a tak se objevovaly nejrůznější vychytávky. Nebylo tužidlo? Nevadí, použijeme pivo. Barva na vlasy je příliš řídká? No a co! Zahustíme ji moukou. Ještě se vraťme k pánům... Od 60. let se začínáme setkávat s tzv. máničkami, kdy dlouhé vlasy neznamenaly jen účes, ale především se jednalo o postoj k režimu. Dlouhé vlasy byly symbolem vzdoru proti establishmentu. Máničky to v socialistickém Československu neměly vůbec lehké, byly pronásledovány; nesměly například do kin, divadel či tramvají. Pokud jste chtěli mít dlouhé vlasy, museli jste mít potvrzení. Někdy se ho podařilo získat... Například potvrzení o tom, že hrajete ve filmu, kde musíte mít dlouhé vlasy či povolení od psychiatra - pokud budete ostříhán, můžete spáchat sebevraždu.
Dnes můžeme mít na hlavě opravdu všechno. Taky jste už na ulici narazili na slečny s růžovým či ještě lepším, modrým přelivem?
Zdroj: https://www.extra.cz