Jak vypadala velká přestávka, tedy ta svačinová po druhé vyučovací hodině? Ve většině tříd velmi podobně - ostatně stejně jako dnes. Děti, hlavně ty z prvního stupně, vybalily svačiny a v hloučku, ty ukázněnější samostatně ve své lavici, začaly svačit. Většinou měli všichni téměř to samé. Krajíc chleba namazaný a překrojený na polovinu byl obalený papírovým ubrouskem, který se na chleba přilepil a často tak tvořil součást svačiny. Jen ti šťastnější si nosili svačinu v ubrousku látkovém.
Igelitové sáčky rozhodně samozřejmostí nebyly a krabičky, do kterých by se svačina schovala, také ne. A tak chleba nebo rohlík, stejně jako případně i kousek ovoce, cestovaly do školy mezi učebnicemi a často na to také doplatily - a to jak svačina, tak i učebnice a sešity.
pokračujte na další straně