Samoživitelky za socialismu. Neviditelná chudoba ve světě, který rovnost jen předstíral!

Finanční situace osamělých matek byla opravdu svízelná. Navzdory daňovým úlevám a přídavkům na děti se rozdíly v příjmech na osobu v úplných a neúplných rodinách pohybovaly od 10 do 50 procent. Záleželo hlavně na tom, jak neúplná rodina vznikla. Relativně nejlépe na tom byly ovdovělé matky, které díky vdovskému důchodu měly jen o 10 % nižší rozpočet než vdané ženy. Nejhůř na tom byly matky svobodné, ty dostávaly od státu nejnižší dávky. Rozvedené matky se pohybovaly někde uprostřed, zejména v závislosti na tom, jaké výživné dostávaly od manžela. Problémy s vymáháním výživného zmiňovalo v 70. letech 37 % žen a je pozoruhodné, že alimenty často neplatili i muži, kteří po rozvodu dál žili s rodinou ve společné domácnosti.

 
Často se mluví o tom, že pracujícím ženám v době socialismu vycházela vstříc hustá síť jeslí a školek. To je sice pravda, tento fakt má ale také svou odvrácenou stránku – tříletá rodičovská dovolená byla zavedena až roku 1980. Do roku 1964 se ženy vracely do práce po osmnácti týdnech od porodu a odložit čtyřměsíčního kojence do jeslí se považovalo za zcela normální. 


Pokračování na další straně.
 

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho na sociálních sítích.