Dcera je vnímavá a už několikrát se mě zeptala, zda babička opravdu chodí do práce každý den a nikdy nemá volno. Dětem je to líto, mají babičku a dědu rádi. A ve mně se to pere. S dětmi mluvím o hodně věcech otevřeně a vadí mi jim lhát, že k prarodičům nemůžou chodit, protože jsou časově zaneprázdněni. Syn mi to ještě jakžtakž zbaštil, dcera mi to již nevěří. Nechci být za pokrytce, ale zároveň nechci brát dětem iluze.
Co si o tom myslíte?