Z jídel se nejčastěji vařil guláš, svíčková a dušená masa. A jak bylo zvykem, často se šidilo. Na některých provozovnách se třeba kýta zaměňovala za plecko, místo hovězího zadního se podávalo hovězí přední a podobně. Kolem 70. let začali kuchaři do jídelních lístků zařazovat obalovaný eidam.
Vařilo se podle norem, všichni museli používat ty samé suroviny v tom samém množství. Existovaly tzv. normařky, které normovaly pro kuchaře všechny suroviny, jež v jídle měly být. Nepoužívaly se chemické přípravky, protože zkrátka neexistovaly.
Restaurace jiných typů kuchyní u nás nebyly, výjimku tvořila snad jen čínská restaurace v Praze nebo pár podniků zaměřených na kuchyně „spřátelených“ národů východního bloku.
Průměrný plat číšníka byl asi 1000 Kčs, a protože to nebyla závratná suma, mnozí hledali cestu, jak svůj příjem zlepšit. Většinou samozřejmě ne zcela legálním způsobem.
Ke známým podnikům za socialismu patřil například hostinec U Tygra, U Pinkasů, U Kalendů či U Holubů.
pokračujte na další straně