PŘÍBĚH VELKÉ RODINY Z UKRAJINSKÉ BUKOVINY: „DĚTI JSOU VŽDY BOSÉ, HLADOVÉ, TĚŽCE PRACUJÍ A NEJVÍCE SE BOJÍ VLASTNÍHO OTCE.”

Rozhodla obrátit na úřady, starostu obce a ty, kteří budou pečlivě sledovat situaci v rodině a zajistit, aby pomoc, kterou chtějí dobrovolníci poskytnout, dětem nikdo nevzal.

Táta naposledy zbil mámu, protože děti snědly nějaké švestky ze stromu a táta si všiml, že těch švestek je méně. Starosta vesnice přinutil otce, aby dětem koupil postele, protože spali na zemi. Sousedé mluví o radosti dětí z těch postelí! Přestože to bylo těžké nazvat postelí, stále spí tři na jedné,“ říká Marta.

Dobrovolnice také říká, že rodina má také „světlé stránky“. Mají vlastní malou farmu: slepice, krávy, prasata a zeleninovou zahradu.

pokračujte na další straně

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho na sociálních sítích.