Samozřejmě se peklo, stejně jako dnes. Peklo se asi víc druhů vánočního cukroví, jeho zdobení však bylo výrazně těžší a náročnější. K dostání totiž nebylo vyjma čokolády téměř nic, takže ženy musely dost experimentovat či si nechávat vozit nějaké ingredience ze zahraničí. Co se každé podařilo, však bylo vystavené zpravidla právě vedle mísy s ovocem, o kterém se většinu roku jinak mohlo lidem v Československu zdát.
Vystavit do mísy během vánočních svátků exotické ovoce se snažila každá hospodyňka. Sehnat ho byla ale pořádná fuška!
Adventní věnce na dveřích, oknech a stolech nemíval téměř nikdo. Nejen, že nebyly k dostání, tak jako dnes, ale význam toho, proč by měly patřit ke sváteční výzdobě o Vánocích, se nijak nezdůrazňoval. Běžnější tedy byly různé větvičky ve vázách. V podstatně menším rozsahu bylo možné však zakoupit třeba i jmelí, které pokládáme dnes za nezbytnost vánočního domova.
Okna se však již v osmdesátých letech začala zdobit častěji. Většinou šlo o světelnou hvězdu na elektriku, pověšenou uprostřed okna. V našich obchodech k dostání však nebyla, jezdilo se pro ni do východního Německa.
pokračujte na další straně