K MDŽ neodmyslitelně patřila dětská přáníčka, již zmíněné karafiáty a bouřlivé oslavy, které si muži mnohdy užívali více než ženy. Bylo skutečně smutnou tradicí, že se na svátek žen všichni muži opili a způsobili tím ženám, které se v ten den měly radovat, jen starosti.
Na pracovištích se MDŽ měnilo v kolektivní mejdany – za peníze z ROH se nakoupil alkohol, chlebíčky a zvesela se slavilo. Dámy usedaly za stoly, které byly vyzdobeny umělými květinami a prohýbaly se pod šunkovými chlebíčky s vlašským salátem. Popila se turecká káva, snědl šlehačkový dortík a kromě rudého karafiátu ženy obdržely od ROH bonboniéru, mýdlovou kazetu nebo utěrku – zřejmě aby nezapomínaly, kde je jejich místo.
Samostatnou kapitolou pak byla kulturní vložka každé podnikové oslavy. Malí pionýři recitovali verše budovatelské poezie a pěli tesklivé písně mladých úderníků, kteří se loučí s matkami a odcházejí na Sibiř budovat ropovod.
Alkohol se v práci požívat nesměl, ale na tento zákaz nikdo nedbal. Soudruzi oslavovali už od rána, a byly to právě ženy, které nepořádek po bujarých mejdanech druhý den uklízely. Na televizních obrazovkách běžely zábavné pořady, ve kterých nechyběly ani gratulace významných zpěváků, herců a zástupců KSČ.
pokračujte na další straně